Historie klubu

Dne 1. 1. 1995 se v hospodě U Blažků po zdařilém Silvestru 1994 zrodila myšlenka založit vlastní kanoistický klub v Sezemicích. Za důkladné podpory pivního moku prozřetelně proloženého několika kalíšky ohnivé vody, bylo dílo ještě ten den dokonáno. U zrodu byli pánové Josef Doktor, starosta Bohouš Kopecký, Olin Rudolf, Zdeněk Hrdý, „soused“ Valenta a další. To Blažek začínal a ještě se k hostům choval slušně. Protože jsme do jiné hospody nechodili, bylo u Blažků hlavní sídlo.

Až do 8. 1. 1995 se probíraly technické detaily. Každý den byla schůze (k nelibosti vařících a uklízejících polovin rodin), bylo vypito (k libosti krkovičky Blažka) mnoho bujarých tekutin a 9. 1. 1995 jsem zaslal pokornou žádost na nejvyšší vnitro do Prahy o zaregistrování. Zaregistrování proběhlo dne 12. 1. 1995 (jak rychle se tehdy pracovalo …). 14. 1. 1995 jsme poštou obdrželi zprávu, že náš klub právě existuje!!! Od této doby se začíná psát bohatá historie našeho klubu!

Byla ustanovena vláda klubu, do jehož čela jsem se nekompromisně ihned navrhl sám, zvolil jsem se prezidentem a doporučil jsem několik dalších ministrů, kteří se taky museli navrhnout a sami schválit. Zároveň začala spolupráce s klubem Starého Jaksona z Myslivny. Byla založena kapela Prosportu pod vedením Fandy Tomyšky a začalo se pracovat na získávání zázemí a mládeže, jakož i opatřování a shánění lodí pro začátečnický výcvik. Shodou okolností se rušila Dukla Pardubice a od tehdejšího vedení jsme s Martinem zakoupili poměrně lacino všechny lodě (asi 30 ks) a vlek na přepravu lodí. Bobanův první sponzorský vklad činil 30 000 Kč.

Na podzim 1997 byla dokončena klubovna pod terasou ve Sluneční, kde vzniklo nové sídlo klubu a kde jsme se scházeli na pravidelných schůzích a radovánkách. O nábor dětí nebyla nouze, neboť fenomén dvou zlatých olympijských medailí udělal dostatečnou propagaci. Výcvik probíhal na Loučné vedle Spartaku. Dohodli jsme se s vedením, že vyklidíme kůlnu, abychom měli kam uskladnit lodě a vybudujeme přístup k řece, aby mohli děti nastupovat na vodu. Jako obvykle nevyšla spolupráce se Spartakem. Počkali, až to vyklidíme, a pak nám řekli, že o nás nemají zájem. Azyl nám poskytl Vlastík Holubů na Loučné v Počáplech, kde jsme lodě měli uloženy na zahradě. Tam jsme trénovali dva roky. Posléze na nápad Honzy Haldy nám vyšel vstříc starosta a městský úřad, který nám pronajal v roce 1998 na 99 let bývalou budovu Jednoty v Lukovně za symbolickou 1 Kč na rok.

V roce 2000 jsme sehnali obrovské peníze na rekonstrukci loděnice a 22. 12. 2000 jsme otevřeli zbrusu novou loděnici, kterou nám může závidět jakýkoliv oddíl v Čechách. Na našich penězích se ovšem Spartak okamžitě přižil a nám nezbylo, než rok shánět peníze na dofinancování. Naštěstí se zadařilo… Mezitím Boban vyhrál 2x Mistrovství světa a 2x Mistrovství Evropy,získal mnoho druhých a třetích míst na světě i v Evropě, pravidelně vyhrával Světový pohár a získal na domácích a zahraničních soutěžích řadu dalších vynikajících výsledků. Mládež se vyhoupla postupně na 4. místo v Českém republice a taktéž získala mnoho medailí a titulů a udělal se další kus práce na zvelebení prostředí a zázemí pro kanoistiku. Dnes již máme zařazeno 7 závodníků ve středisku mládeže, 3 závodníci jsou v juniorské reprezentaci a další se na ně tlačí. Bez pomoci mnoha příznivců, dobrovolníků a fandů by nebylo myslitelné, abychom takových úspěchů dosáhli.

Vzpomeňme také těch. kteří nám pomáhali a už bohužel nejsou mezi námi. Nejstarším členem klubu byl pan Záleský, dále vynikající parťáci a fandové „dědci Mohout Pepa Pilný a nedávno nás opustil „soused“ Valenta“. Rádi na ně vzpomínáme.

Děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k rozvoji našeho klubu a popřejme si hodně úspěchů do dalších let.

Tento článek o historii klubu napsal k 10. výročí založení Klubu rychlostní kanoistiky Prosport Sezemice Dr. Josef Doktor, prezident klubu.